Rozloučení s trojkou

Nastal okamžik, který už se hodně dlouho blížil, konkrétně rok a devět měsíců - právě jsem vypadala epilog k Nedosažitelnosti vítězství, kterážto povídka uzavírá můj velký povídkový cyklus, jež jsem vydávala od 5.8.2012 do dneška (22.5.2014). Byl a prozatím i je to mé nejdelší dovydané dílo. Jsem na něj hrdá? To je docela dobrá otázka, ony totiž už bývali okamžiky, kdy jsem všechny ty povídky nesnášela, ale celkově vzato; ano. Jsem ráda a hrdá, že se mi něco takového podařilo napsat a vydat, přestože mají všechna ta díla své vady. Každopádně jsem se bavila při psaní a bavím se i při čtení, i když asi už ne ze stejných důvodů, proč mě to bavilo psát. A, abychom se pobavili, pojďme se na všechny ty výtvory znovu podívat.

V následujícím textu vyzradím samozřejmě zápletku i rozuzlení všech povídek z cyklu a k tomu pár drobností z natáčení a statistik. Pokud máte dojem, že nic navíc k příběhům vědět nechce, jednoduše tuto část nečtěte. Přečtete si ji? Ne? V tom případě vám tímto děkuji za všechny minuty, které jste u čtení mého povídkového cyklu strávili a doufám, že v budoucnu napíši další povídku, které vás zaujme natolik, abyste si ji přečetli.

Nedostupnost přátelství
Psáno: ?????
Vydáváno: od 5.8.2012 do 22.11.2012
Počet stran: 84
Počet slov: 60231
Počet kapitol: 15 + Epilog
Počet komentářů: Neznámý
Děj: Harry zrovna nastoupil do čtvrtého ročníku a samozřejmě se zapletl do Poháru tří kouzelníků, protože kde jsou problémy, tam on prostě musí být a musí být nejlépe v jejich středu. Jediným pozitivem, které mu účast v Turnaji přináší, je seznámení s Cedrikem, mladým Mrzimorem, který vyzná Harrymu své sympatie a pozve ho na schůzku. Mladý Nebelvír je tím sice překvapený, ale nakonec souhlasí, čímž se dostává do podivného trojúhelníku... čtyřúhelníku... možná dokonce pětiúhelníku, o kterém vlastně vůbec neví a to hlavně proto, že se do něj propadá nesmírně nenápadně. Ostatně, kdo by si pomyslel, že starý přítel Harryho otce, náš milý vlkodlak Remus zcela propadne Harryho kouzlu, zatím co se bude snažit vzdorovat nepatrným narážkám Severuse Snapea a hlavně vyrovnat s vlastní hlubokou ránou v srdci, kterou mu zanechal Sirius a teď, po patnácti letech odloučení, ji opět otvírá svou všudypřítomností. Samotného Harryho to rozhodně nenapadne, alespoň do Cedrikovi smrti ne, po ní konečně pochopí, alespoň částečně jak hluboké city k němu Remus chová a, přes veškerou podivnost a snad nevhodnost jejich vztahu, k sobě vlkodlaka připoutává vlastní láskou.
Soukromá etymologie názvu: Pokud se dva spřátelí stávají se jedním pro druhého nedostupným v lásce. Remus je přítelem Harryho i Siriuse a svým přátelstvím a láskou popírá co by mělo být platné.

Užité motivy:

• Nezletilý Harry - Dost oblíbený a naprosto běžný FF motiv. Když se to tak vezme, není na tom nic divného, přeci jen Harry je ve škole a pokud chce z prostředí Bradavic napsat válečnou povídku, musí tam být Harry mladý. V této povídce však ještě nedosáhl patnácti let. 
• Vlkodlačí láska - Další oblíbený FF motiv, který je opravdu hojně užívaný. Autorky prostě milují, když vlkodlak zbožňuje svého partnera až k smrti. V mém podání to je sice hodně drastické, ale Remus nám na to v Nedostupnosti přátelství nezemřel.
• Změna patrona - Toto není FF motiv, je tomu tak i v kánonu, konkrétně je tam hovořeno o Severusově lani, kterou měl díky lásce k Lily. V NP se Siriusův patron, původně velký černý pes, časem změní na Zlovlka, což je tvor, který je v mé povídce původcem veškeré vlkodlačí nákazy.

Zajímavosti ze zákulisí:

• Remus přišel o panictví ve třinácti letech, když se ze svého domova zatoulal s jedním klukem ze sousedství na celé dva prázdninové týdny. Jeho rodiče byli strachy bez sebe ne kvůli tomu, že se ztratil, ale protože jim došlo, kolik nepříjemných aspektů má skutečnosti, že mají za syna vlkodlaka.
• Remuse a Sirius spolu začali chodit v šestém ročníku a rozešli se po dokončení školy, protože Sirius nebyl ve svém nízkém věku snášet, že si ho Remus touží zcela přivlastnit a chtěl vyzkoušet jaké je to s jinými lidmi. Během svého uvěznění Sirius hluboce litovat tohoto rozhodnutí.
• V jedné z kapitol Severus připomíná, že ho Remus kdysi málem zabil kvůli své lásce k Siriusovi. Tato událost se odehrála na svatbě Jamese s Lily, jež se odehrávala jen měsíc po rozchodu Siriuse s Remusem a kde se všichni sešli. Severus tam přišel na truc, aby dělal vyrvával a opíjel se ze vzteku že si Lily bere zrovna Jamese (rozuměno nebylo mu ani dvacet let a byl naštvaný na celý svět) a Sirius si tam velmi nerozvážně přivedl přítelkyni ač věděl, že se přijde i Remus. Poté, co Severus všechny pozurážel, včetně Siriuse, se Remus neovládl a nejprve napadl jeho a pak i Siriusovi přítelkyni na kterou nesmírně žárlil. Tehdy poprvé a naposledy spojil James, Sirius a Severus síly a to k tomu, aby Remuse zastavili a odtáhli ze svatby dřív, než se provalí, že je vlkodlak. I když to bylo již podruhé, co Remus napadl Severuse, kupodivu mu to tento mrzutý pán po čase odpustil.

Dodatky: Původně byla tato povídka rozepsána tak, že jsem chtěla zlepšit osud Harryho a Cedrika z povídky "Všechno není ztraceno", ale nakonec se to nějak zvrtlo.

Nerozhodnost lásky

Psáno:  ??????
Vydáváno: od 15.11.2012 do 16.04.2013

Počet stran: 101

Počet slov: 75321

Počet kapitol: 19 + Epilog

Počet komentářů: Neznámý
Děj: Harryho vztah s Remusem úspěšně přežil konec školy a pokračuje i během prázdnin, nicméně Remus velmi dobře ví, že situace, kdy je mezi dvěma partnery, nemůže fungovat navždy, jenže netuší jak jí řešit. Vše mu říká, že to skončí katastrofou zároveň ale není schopný ani ochotný ukončit ani jeden ze svých vztahů. Svou pozornost se tedy ze všech sil snaží dělit mezi Harryho téměř doslova uvězněného v hradbách Bradavického hradu a Siriuse neméně spoutaného vlastním domem a hrozbou, že bude chycen a znovu uvězněn. Sebevíc se snaží být silný, rozpolcenost, kterou to vytváří v jeho nitru ho dovádí k šílenství a oslavuje ho i po fyzické stránce. Jeho nesnáze vrcholí nemocí jejíž jediným řešením je podivný smír mezi Siriusem a Harrym, který také přijímají a společně tak utvoří milostné trio.
Mezitím Temný pán dělá vše pro to, aby získal Věštbu, což se mu téměř podaří, nebýt Harryho hloupého odhodlání a zásahu Fénixova řádu. A nebýt pro změnu Remusova vlkodlačího hněvu, zemře kvůli Harryho a vlastní nerozvážnosti Sirius.

Soukromá etymologie názvu: Tady je to prosté, Remus a jeho láska, se nedokáže rozhodnout, koho si vybrat a nakonec zvolí oba.

Užité motivy: 

• Týraný Harry - Připouštím, tento motiv, že je Harry týrán víc, než nám říká původní autorka, jsem také použila. Je hodně oblíbený a někdy dovedený do extrémů, kde týrání, které Harry zažívá, má takovou podobu a intenzitu, že by náš mladý Nebelvír netrávil deset měsíců do roka v Bradavicích nýbrž v uzavřeném oddělení nějaké psychiatrie. 
• Vlkodlačí přeměna mimo úplněk - Oh, to je velká zábava, jak to psát tak o tom číst. Myslím si, že ve spojení s vlkodlačí láskou, je to úplný vrchol romantického orgasmus všech autorek nebo čtenářek. A navíc je to efektní a zábavné, člověk může napsat, jak někomu vypadávají vnitřnosti z těle a krev stříká po celé zdi.

Zajímavosti ze zákulisí: 

• Vlkodlaci byli dřív dalším národem nebo dokonce kouzelnickou rasou. Měli bohatou kulturu a byli sví, jejich zničení tedy nebylo důsledkem pouze mudlovského vlivu, ale také strachem čarodějů z toho, že by si všichni mohli být rovní. Ne, čarodějové opravdu nejsou po všech stránkách úžasní.
• Skřítci jsou opravdu něco jako jasnovidní. Prostě vědí věci, které jiní nevědí, ovšem i kdyby se jich někdo zeptal co vědí, nebyli by schopní mu odpovědět. Sice vnímají svět jinak, než čarodějové a chápou ho do hloubky, ale nemají potenciál to někomu vysvětlit. Dobby je celkem výjimečný v tom, že se alespoň snaží.
• Nevillova babička byla velitelkou bystrozorského komanda, které stanulo po Brumbálově boku v poslední bitvě s Grindelwald. Samozřejmě byli všichni zneškodněni dřív, než proti sobě Brumbál a Grindelwald vůbec pozvedli hůlky, ale přesto zůstala ona a další její spolupracovníci, vrytí do Albusových vzpomínek. To je také důvod, proč byla zrovna její smrt Voldemortovým varováním a celkem účinným.

Dodatek: Děje povídek "Nerozhodnost lásky" a "Jak je důležité míti Nevilla" se spolu překrývají, ovšem druhou jmenovanou povídku jsem psala až po dopsání NL. Ne proto, že bych příběh Nevilla a Severuse neznala, jen jsem si nebyla jistá, jestli nakonec tuto doprovodnou povídku vůbec sepíši.

Jak je důležité míti Nevilla

Psáno: od 5.8.2012 do 17.11.2012
Vydáváno: od 15.11.2012 do 19.04.2013
Počet stran: 125
Počet slov: 90197
Počet kapitol: 24 + Epilog
Počet komentářů: Neznámý
Děj: Hranice mezi děsem a fascinací je docela tenká a Neville ji o prázdninách překročí, takže doposud děsivý profesor Snape se pro něj stane po mnoha stránkách fascinující. Nemít dobrou a poněkud bláznivou kamarádku Lenku, nejspíš by jeho zalíbení v mrzutém profesorovi nebylo ničím víc, než epizodou pubertálních fantasií, jenže s Lenčinou pomocí se stává něčím víc. Nejdřív jen menším sledováním v podobě žádosti o doučování, ale časem se z toho vyklube zakázaný vztah žáka a profesora, který má samozřejmě na Nevillův život silný dopad. A nejen tím, že v sobě odhalí magické nadání o kterém neměl ani tušení, ale hlavně se přes skrývání a smrt své babičky dopracuje tak daleko, že se, s požehnáním všech svých přátel, stane manželem Severuse Snapea. Mezitím se ještě stačí připlést do události na Odboru záhad, setkat se s vlkodlačím Remusem a začít se nesmazatelně zapisovat do kroniky Bradavické školy.
Soukromá etymologie názvu: Název je samozřejmě parafrází na "Jak je důležité míti Filipa" a významů má v této souvislosti asi víc. Tím prvním je všechen ten hrozný zmatek v Severusově a Nevillově životě končící svatbou, ale také skutečnosti, že Severus je tak trochu někým jiným na veřejnosti než pak v soukromí. A pak je tu samozřejmě explicitní význam a to, že Neville je pro Severuse velmi důležitou osobou v životě, a to, jak moc, zjistí až v dalších letech.

Užité motivy:

• Náhlá zamilovanost - Klasická strojená situace, kdy jeden najednou začne milovat druhého bez zjevné příčiny nebo souvislosti s předchozím děním. Je to snadné a krásné. 
• Doučování z lektvarů - Bože, to je tak strašně staré klišé, že tu snad bylo od první Potterovské povídky v historii fanfiction.
• Obluzení lektvarem - Další obrovské klišé. Abychom Severuse přiměli uvědomit si něčí potenciál, krásu a přitažlivost, musíme ho nadopovat lektvarem po kterém to teprve vidí nebo po kterém se začne chovat mimo své obvyklé normy.
• Neobvyklá schopnost - Přisouzení neobvyklé magické schopnosti nejčastěji submisivnějšímu z páru je také jednou z možností, jak toho dominantního přimět k akci, zvláště pokud je to Severus.
• Čtení z aury - Kde nejlépe zjistíme, že je nějaký hloupoučký a miloučký jedinec, jako Neville, vlastně mocný? A jak to nejlépe podat někomu jako je Severus? Ano, přečtením jeho aury.
• ... a další klišé motivy, které by bylo na dlouho všechny vyjmenovat. 

Zajímavosti ze zákulisí: 

• Severus si nechal na své dveře dát koberec s vyobrazením vlka, protože mu připomínal Remuse v jeho vlkodlačí podobě a on na svou dětskou a školní lásku nikdy nechtěl zapomenout.
• Severus se smrtelně bojí vlkodlaků, ale zároveň ho tak neuvěřitelně fascinují, že část svého života zasvětil jejich výzkumu.
• Od doby, co přišel Severus čirou "náhodou" o svou hůlku (viz Manželské intermezzo) má každý rok nanejvýš rok a půl novou. Střídá je jako ponožky a žádná mu nikdy nesedne tak, jako ta původní, jeho magii to činí neklidnou a je to jeden z aspektů, který ještě podporuje jeho mrzutost a podrážděnost.
• Voldemort je v tomto díle velmi... hmm, on je naprostý maniak. Kdybyste byli v jeho hlavě, všechno co udělá nebo řekne, by vám dávalo dokonalí smysl, ale z pohledu zvenčí je vidět jasně to, čím je; šílenec. Navíc šílenec s poněkud zvráceným smyslem pro humor, který má v konečném důsledku i smysl. Ano, mluvím tu hlavně o svatbě Severuse a Neville. Voldemortovi přišlo zábavné je dát dohromady a zároveň účinné, neboť on si velmi dobře a okamžitě uvědomil, že Neville je druhým "Vyvolaným" a jak nejlépe se zbavit jeho potencionálního vlivu, než ho přitáhnout na svou stranu?
• A Nevillově babičce jsem hovořila už nahoře, právě její spojitost s Brumbálem byla důvodem, proč ji Severus vybral, kromě toho, že se tím účinně zbavil komplikace.
• Voldemort, tehdy ještě Tom, se setkal s Šedohřbetem, když byl Fenrir ještě velmi mladičký a vlkodlakova posedlost byla okamžitá. Stačil jenom jeden pohled do očí a Fenrir se natrvalo k Tomovi připoutal, což by nakonec nemuselo být tak špatné, kdyby si to Tom neuvědomil a nezačal v něm vlkodlačí lásku pěstovat a šlechtit až za hranice drogové závislosti. Když se to tak vezme, Šedohřbet si vlastně zaslouží lítost, protože on Toma a poté Voldemorta upřímně miluje až za hrob, zatím co Tom s ním udržoval "vztah" jen za účelem využití jeho vlkodlactví a vlivu na ostatní vlkodlaky, a ano, to včetně sexu.
• Severus si jako svého svědka vybral Lenku z toho důvodu, že byla zasvěcena do celého problému a zároveň je mu celkem sympatická. Je sice podivná, nicméně lektvary ovládá na V, je slušná, vychovaná, není hlučná a v hodinách ho ve své podstatě neobtěžuje a to se počítá. Hlubší důvod to nemělo.

Dodatek: Tato povídka je sice jenom doprovodná, ale přesto je druhá nejdelší z celého cyklu. Kromě ní jsem chtěla napsat jednu krátkou na Fenrira a Toma a Remuse a Siriuse, nicméně vzhledem k tomu, že nápad na "Jak je důležité míti Neville" byl v mé hlavě vlastně kratší, než nápad na RL/SB, jsem se k sepsání ani jednoho z toho neodvážila.

Manželské intermezzo

Psáno: od 14.11.2012 do 1.5.2013
Vydáváno: 29.04.2013 a 06.05.2013
Počet stran: 37
Počet slov: 26799
Počet kapitol: 2
Počet komentářů: Neznámý
Děj: Šťastný novomanželský pár, Severus a Neville, se vracení do Severusova domu v mudlovské čtvrtě, kde se Neville dozvídá v jakých podmínkách jeho nový manžel žije a také to, že vlastně není čistokrevný kouzelník. Kromě toho se střetává s realitou, že Severus Snape, temný, děsivý, pedantský a někdy až krutý učitel lektvarů, kterého všichni v Bradavicích nesnáší a většina se ho bojí, je v soukromí muž ve středních letech, co spíš do deseti hodin, nesnídá, pije mnoho kávy, veškerý volný čas věnuje lektvarům a spí ve vlněných ponožkách. A Severus se zase bude muset vypořádat s Nevillem, který touží po tom, udělat z jeho starého mudlovského domu skutečný domov podle nebelvírských představ, který se samozřejmě neshodují s těmi zmijozelskými a navíc ani se Severusovými soukromími, protože on přeci jen nikdy domov neměl a o žádném neuvažoval. Zároveň se o sobě navzájem dozvědí dvě tajemství. Severus přišel o svou hůlku díky pomstychtivému jednání bystrozorů a jeho magie se z toho vlastně nikdy nevzpamatovala a Neville zase prozrazuje Severusovi, že když byli jeho rodiče umučeni, ještě nebyl na světě a ta skutečnost, že se sám dostal pod vliv Cruciata ještě před narozením na něm zanechala trvalé stopy nejzřetelnější v jeho nočních můrách a pomočování.
Soukromá etymologie názvu: Intermezzo jo vsuvka, menší povídky se tak celkem běžně označují, tato vsuvka ukazuje manželství takové, jaké ve skutečnosti je, bez příkras i temného závoje Severusovského pláště.

Užité motivy:

• Severusův lektvar - Severus pro někoho, koho trápí zlé noční můry, připraví lektvar, jež ho těch nočních můr zbaví.

Zajímavosti ze zákulisí: 

• Po uzavření sňatku se změnil Severusův přístup k Nevillovi a také k jeho unikátní moci; přestal se jí zaobírat a přestal uvažovat o jejím užití pro vlastní prospěch a to hlavně proto, že už ji měl v rukou. Navíc Neville neprojevil touhu pokračovat v jejím studii a to Severus, pro klid vlastní domácnosti. respektoval.
• Nevillovi noční můry se časem vrátili, přesně jak ho Severus varoval, ale pomočování ustalo, protože do té doby Neville duševně zesílil. Nicméně do konce života se obával, že se jeho problémy opět vrátí.

Dodatek: Povídka "Jak je důležité míti Nevilla" skončila krásnou svatbou a romantickou svatební nocí a já měla prostě dojem, že poté muselo logicky následovat vystřízlivění na obou stranách.

Neznalost nepřítele

Psáno: ?????
Vydáváno: od 19.04.2013 do 12.11.2013
Počet stran: 112
Počet slov: 80402
Počet kapitol: 22 + Epilog
Počet komentářů: 60
Děj: Do šestého ročníku nastupuje Harry velice optimisticky naladěný, protože má spokojený vztah s Remusem a Siriusem a zároveň je potěšený tím, že i Neville si někoho našel a je šťastně ženatý, i když je jeho manželem Severus Snape. Předpokládá tedy, že tento rok by konečně mohl být skutečně dobrý, pokud by ho Brumbál nepožádal o to, aby společně procvičovali nitrobranu, ale také nitrozpyt. Po první nevoli a nepříjemnostem se Harry nakonec pomalu ale jistě dostává do toho, co to znamená být nitrozpytcem, i když mu to zároveň způsobuje hodně fyzických i duševních potíží. A nakonec, když s posledními dny školního roku Brumbál umírá a Snape zradí všechny, kteří mu důvěřovali, dokonce pro nitrozpyt nachází praktické využití.
Severus s Nevillem si ten rok udělají šťastnou domácnost jen sami pro sebe, kdy se Neville stává dokonce až izolovaným od svých přátel a prožívá, kdesi v pozadí, Severusovi starosti se Smrtijedstvím, a zároveň vlastně vůbec nic důležitého netuší. A Severus? Ten se vlastně jen připravuje na to, že bude muset zabít Brumbála a opustit Nevilla, což také nakonec obojí udělá.
Soukromá etymologie názvu: V tomto díle nejen, že neví nic o Voldemortovi, on vlastně ani neví, kdo všechno mohou být jeho nepřátelé. Je tu, podle mého, v pravdě neznalý.

Užité motivy:

• Změna pohlaví jako řešení homosexuality - A víte, že to je celkem častý motiv? Většinou je prostě jenom zmíněný jako v NN, ale samozřejmě je velké množství povídek, kde je to přímo popsáno.
• Harry ovládající nitrozpyt - To je přirozené schopnost, kterou přisuzují autoři každému Potterovi, který je neobvykle mocný a také ho můžeme nalézt v povídkách, kde se nějakým způsobem dostává Harry do péče Snapeovi, ať skutečně plné nebo třeba jenom kantorské.
• Starostlivá péče o zmučeného Severuse - To je motiv, kde se dá velmi snadno zasadit k Severusovi jakákoliv postava. On vlastně vztah Severuse a Nevilla je klišé motivy přímo překypující.

Zajímavosti ze zákulisí: 

• Severus po celé své působení v Bradavicích plně a se srdečným nadšením využíval toho, že ho Brumbál protěžuje, ale zároveň ho měl... rád? Spíš podléhal otcovské a mocné postavě ve svém životě.
• Brumbál moc dobře věděl, že ho Severus využívá a dělal, že nic neví.
• Fawkes a jeho chování je psáno podle mého vlastního ohořelého fénixe. :-D
• Sirius svou svobodu díky tetování skutečně získal a, na rozdíl od rozhodnutí ukončit svůj vztah s Remusem, tohoto činu nikdy nelitoval. Nakonec však litoval toho, že se své matce nepochlubil úspěchem, jehož dosáhl v tom, jak se od ní osvobodit. I přes následné události v něm do konce života přetrvávala potřeba matce něco dokázat. 

Dodatek: V této části mám Pottera docela i ráda, protože se chová sice spratkovitě, ale alespoň samostatně. Ne že by mu to dlouho vydrželo.

Nedosažitelnost vítězství

Psáno: ?????
Vydáváno: od 20.11.2013 do 22.5.2014
Počet stran: 233
Počet slov: 169703
Počet kapitol: 24 + Epilog
Počet komentářů: 67
Děj: je tu čas posledního Harryho ročníku a nikdo už nedoufá, že by to mohl být snadný a dobrý rok, naopak se všichni připravují na válku. Jednou světlou událostí v tom chmurném čase je svatba u Weasleyových, která se nakonec také zvrtne a na dlouhou dobu oddělí Harryho od Siriuse a Remuse. Harryho s Ronem a Hermionou události odešlou na jejich velkou výpravu za hledáním viteálů, zatím co Remuse, strádající Harryho odchodem, se musí dlouhý rok starat o Siriuse a pokud možno na sobě nic nedat znát.
Mezitím se Severus vrací do Bradavic jako jejich nový ředitel a musí se tam postavit čelem k jedné z největších výzev; Nevillovi a skutečnosti, že spolu musí alespoň na oko znovu žít jako manželský pár. Neville se pam musí vypořádat se stejnou situací a hlavně pak s pocitem zrady peroucím se s láskou k Severusovi, která zůstala přes všechny okolnosti stejně silná.
Všechny tři příběhy, Harryho a jeho přátel, Severusův a Nevillův i Remusův a Siriusův, se střetávají v poslední bitvě v okolí Bradavického hradu i v jeho samotných útrobách. Většina příběhu má šťastný konec, když se Harry nakonec shledá se svými milenci, porazí Voldemorta a během následujících let vybuduje život, ale Neville svého štěstí nikdy nedosáhnout, protože Severus přijde o svou osobnost, která se mu nikdy nevrátí.
Soukromá etymologie názvu: Harry má od počátku dojem, že nemůže vítězství dosáhnout, zatím co nakonec vyhraje. Voldemort na druhou stranu ve svou výhru věc než věří, ale přitom se pro něj stane nedosažitelnou.

Užité motivy:

• Nejspíš jsem po celodenním psaní tohoto článku unavená, ale nějak nemohu najít opravdu klišé motiv, který by v této povídce byl. Byla bych vděčná, kdybyste ho našli za mě.

Zajímavosti ze zákulisí: 

• Modrý klobouk říkal pravdu v tom, že Severus má nejlepší vlastnosti všech kolejí, ale to má mnoho lidí. Jeho slova byla myšlena jako apel na Severusovu morálku a lepší stránku.
• Adelaida chodila do Zmijozelu a nesmírně se jí hnusilo, co se z její domovské koleje stávalo už v letech, kdy sama navštěvovala Bradavice, proto se s tím rozhodla něco dělat a založila spolek který měl kouzelnickou společnost přiblížit mudlovské.
• Edward poznal svou ženu tak, že v rámci průzkumu mudlovské společnosti, zamířila do knihkupectví jeho otce a zkopírovala si tam nelegální spoustu knih. Přistihl ji při tom a když se mu pak přiznala, že je čarodějka a ukázala kouzlo, pouze laxně konstatoval: "Já si to myslel.".
• Harry Potter se nikdy nenaučil malovat, i když si zaplatil kurz kreslení a jeho magické obrazy byli tak otřesné, že mu instruktor chtěl platit za to, aby už promerlina nikdy nemaloval.
• Stará čarodějka, která poradili Ginny kde je Draco byla Siriusova matka, jež mohla po Siriusově převzetí moci nad domem opustit svůj portrét a vyrazit například do toho, který měla ve Zmijozelské společenské místnosti. A překvapivě mnoha dalších. Vrátila se do Blackova domu až když bylo Regulusovi pět let a, kupodivu, už nestrašila. Stala se z ní "obrazová babička", které musel Regulus říkat 'Paní Blacková' a poslouchat její vyprávění o slavných a temných časech rodiny Blacků.
• Regulus požádal o odstěhování do Bradavic, kde také zůstal.
• Severus Snape se ze svého mentálního zranění nikdy nevzpamatoval a až do konce svého života zůstal v Nevillově péči majíc rozum pěti až sedmiletého dítěte. Rád si maloval temné obrázky plné krve, prohlížel knihy, i když číst se nikdy pořádně nenaučil a s oblibou si hrál s lektvarovou sadou pro nejmenší. Zemřel v příjemných sto dvou letech ve spánku. Hermiona se poté soukromě vyjádřila, že horší život a smrt si pro profesora Snape osud zvolit nemohl.

Dodatky: K povídce existuje ještě jeden epilog, nicméně jsem dospěla k názoru, že je až moc krásný a nadějný a takové zakončení se moje povídka přeci nezaslouží. Musím dodržet své renomé neurčitých konců.

Závěrem

V dobrém i ve zlém budu na tento cyklus povídek vzpomínat ještě hodně dlouho, a možná i použiji nějaké motivy z něj do další povídky, neb se znám a můj náhled na postavy je v mém stereotypním úhlu.
A co vy? Je něco, co se vám v těchto povídkách hodně líbilo? Přečte si je ještě někdo z vás znovu? A věříte, že už je to tak dlouho, co jsem vydala první díl? Já ani ne.


Poděkování
Nakonec bych chtěla srdečně poděkovat všem čtenářům za to, že věnovali svůj čas právě těmto mým povídkám. Také chci poděkovat každému, kdo kdy napsal ke kterékoliv povídce nebo kapitole, komentář.

Můj zvláštní dík patří Bobo, nejvěrnějšímu čtenáři ze všech, jejíž komentáře jsou snad úplně pod každou kapitolou, o to víc mě mrzí a omlouvám se, že už nemám v zásobě žádnou novou povídku ze světa Harryho Pottera.

Anketa

Miniaplikace